„Věrná služebnice Světla, Temnoty a Ducha. Dcera Síly a Nespoutanosti, sestra Energie a Proměnlivosti. Vzdušné znamení Saturnu a Uranu, ale zároveň vodní buvol.“
Asi v roce 2012 jsem se dozvěděla, že mé náboženství se dá pojmenovat jako Wicca, táhne mě to k mnohým starověkým civilizacím (Egyptská, Římská, Řecká, Keltská) a prosazuji tyranidu a systém městských států.
Jsem rozený vůdce, ovšem vzhledem k mírnému rozštěpu osobnosti, který se zjevil v roce 2007 jako následek jedné zvratové situace v mém životě, jsem zároveň velice nespolečenská osoba.

To první, co by mě mělo napadnout při psaní tohoto profilu jsou samozřejmě knihy a má záliba ve čtení, jenž hraničí se závislostí, avšak pro mě dobrou závislostí, která mi dává moc žít a jak jsem již řekla… dává mi moc létat, protože hlavně díky knihám mám svá vlastní neviditelná křídla, která mě vždy přenesou do světa fantazie, kde můžu žít bez strachu z hrůz našeho světa…

Ovšem nežiji jen knihami a najdou se i další věci, které si našly cestu do mého srdce. Tato je zrovna z části lidská, z části však patří taktéž k přírodě. A cestu do mého srdce si přímo vyzpívala. Hudba je to, co mě uklidní, když je mi špatně, to, co mě nechá vyvztekat, to, díky čemu můžu žít ve štěstí i ve chvílích, kdy jsem od své matky přírody odříznuta.

To, co však dále miluji a co je pro mě důležité a řekla bych, že pro mě i nejdůležitější je příroda a taktéž zvířata. Miluji vznešené lvy, inteligentní šimpanze, oblohu ovládající ptáky i drobné ještěrky či broučky. Avšak ne všichni mají stejně blízko k mému srdci. Tygři… zvířata, která jsem vždy nejvíce obdivovala, jejich volnost, svoboda a samostatnost. A pak taktéž vlci a jejich podoba, která si nás ochočila – pes… jejich oddanost, pospolitost a taktéž ta nekonečná láska, která z nich vyzařuje.
I mě si jeden takovýto tvor ochočil… Elis je ta, jíž jsem se rozhodla zaslíbit nekonečnou věrnost a to, že jí nikdy neopustím a ona bude vždy moje, stejně jako já její. Je to ta nejzlobivější, nejlaskavější, nejtvrdohlavější, nejmilejší, nejochotnější i nejvíce divoká a šílená fenka Německého ovčáka, kterou znám.

"Nečteš - nevíš... nebo čteš moc, a pak z toho zblbneš..."

Čtení a psaní je moje závislost, která mě udržuje na hraně. Pokud bych přestala, možná bych žít začala... možné je však i to, že by v tu chvíli můj život skončil.