... snílek, jehož mysl tvoří vlastní svět.

"Nevěřím v magii... já magií jsem!" 

moira: jesus, už druhá depresivní povídka v řadě. Za chvíli si zaběhnu pro žiletku. Lidi, vím, zrovinka já nemám co říkat, ale pište někdo vesele!
Zvláštní jednorázovka. Pohled na život po smrti. Nevím, co si o tom mám myslet. Povídka mě bohužel nevtáhla tak, abych jen bez dechu sledovala děj. A proto nevím,jak se s povídku vyrovnat, protože to odporuje tomu, co si o smrti myslím já sama. Ale měla jsem v hlavě tvou myšlenku, představu, viděla jsem to před očima. A nakonec - je to dobře podaná povídka, po stylové stránce bych to sice sem tam trochu vybrousila, ale celkově pěkné.