Neuvěřitelných osmadvacet

Serpens Heres - Dcera Lva - Kapitola patnáctá

S touto kapitolou nejsem příliš spokojena, avšak něco mě nutilo jí vložit, abych trochu poukázala na nové podmínky v kouzelnickém společenství.

<<< Kapitola XIV

"Lily! Tady!" Lilien se otočila, když se za ní ozval čísi hlas, a rychle ucukla leknutím. Za ní totiž stála její nejlepší kamarádka, Suzanne, avšak to by nebylo k leknutí, kdyby se s ní téměř nesrazila nosem.

"Sue! Jednou z tebe dostanu infarkt!" upozornila dívka kamarádku a naoko se na ní zamračila.

"Já za to nemůžu, že jsi slepá, Lily," provokovala Suzanne. Musela přitom dosti řvát, ač byly dívky kousek od sebe, jelikož nástupiště 9 a ¾ bylo i po vánočních prázdninách přeplněné rodinami s dětmi. "Pojď, nebo nenajdeme žádné místo na sezení," dodala pak a vyrazila k vagónu C, který byl od nich nejblíže.

Společně se jim podařilo dostat jejich kufry do vagónu a pak již obě procházely uličkou vlaku, hledajíc volné kupé. Sue se u jednoho zastavila a vkročila ke dvěma dalším dívkám, se kterýma se však očividně znala. "Ahoj, holky! Můžeme si přisednout?" zeptala se s úsměvem zrzky a blondýnky, které spolu dosud něco řešily. "Tohle je Veronika Blackwoodová a tohle Elise Noderová, obě z Havraspáru. Holky, tohle je Lilien Potterová, moje nejlepší kámoška," představila všechny Suzanne. Holky si chvíli trochu zaraženým pohledem prohlížely Lilien - tedy spíše její zmijozelský školní hábit, ale pak sse jako první vzpamatovala blondýnka - Elise, dle všeho.

 "Ahoj, jo, jasně, Sue. Nikoho dalšího už neočekáváme," zazubila se tedy.

"Už se taky tak těšíte do školy?" zeptala se s úsměvem na tváři.

"Jasně, ale tuším, že to tys bez školní knihovny začala pociťovat abstinenční příznaky," usmála se Suzanne.

"Jako bys většinu času v té knihovně nebyla se mnou, Suzanne!" bránila se Elise, ovšem pak musela na chvíli utichnout, protože se vlak rozjel a ona se málem rozplácla na podlaze, jak to s ní trhlo. brzy se však opět vzpamatovala a posadila se normálně. "Určitě si celé prázdniny proležela v učebnicích!" prohlásila pak směrem k Sue a ta se začervenala, přičemž Lilien začala mít dojem, že se ocitla v blázinci - nebo možná jen v nějakém vědeckém centru, kde se snaží zkombinovat dětskou šílenost s nehoráznou inteligencí.

"Doufám, že brzy přijede ta ženská s občerstvením, protože jsem nestihla snídani," zamumlala si Lilien spíše pro sebe po nějaké chvíli, kdy se ty tři dohadovaly o tom, zda je kapitola o karkulinkách v učebnici OPČM objektivní. Ovšem její promluvení dle všeho nemohlo zůstat bez odezvy - a nejlépe nějaké dlouhé přednášce.

 "Myslím, že si ještě chvíli počkáš, vzhledem k tomu, že jsme až ve čtvrtém kupé třetího vagónu a ta paní vyráží na cestu až chvíli po rozjezdu vlaku, přičemž musí první občerstvit všechny primuse a prefekty v prvním vagónu a potom se musí protáhnout přes velké množství hladových studentů v béčku..." začala se svými úvahami Elise a Lilien napadlo, za by spíše prospělo či uškodilo, kdyby jí pořádně praštila do hlavy.

 "Myslím, že do toho pleteš příliš fyziky a matematiky, Elise," podotkla kupodivu zrovna jedna z těch tří intelektuálů - Veronika.

"Fyzi-co?" zeptala se zmateně Elise, ale pak si to dle všeho uvědomila. "Jo, to je ten podivný předmět, že?" zeptala se, tentokráte se však udiveně tvářila Lilien. "Nechodila jsem do mudlovské školy," pokrčila rameny jako odpověď na nevyřčenou otázku.

"Fakt? To jsi šťastlivec," vyhrkla Lilien, protože sama tolikrát chtěla po rodičích, aby nemusela chodit denně mezi ty nekouzelníky a nemusela se snažit krotit svou divokou magii - což bylo prakticky nemožné, takže vzplanutí nejednoho - občas i nehořlavého - předmětu nebylo nic udivujícího.

"To myslíš vážně? Kvůli tomu toho vím o mudlech hrozně málo, mamka trvala na tom, že mě bude učit doma, protože se obávala projevů mé divoké magie a tak... ještě, že od třetího ročníku si můžeme vybrat studium mudlů, doufám, že tam se mnou někdo půjdete?" zeptala se všech kolem a Lilien jen zakroutila hlavou - Dle všeho, na tom, že každý Havraspárský je tak trochu blázen, něco bude, uvažovala.

"Já bych mohla, ale myslím, že toho vím o mudlech tolik, že bych mohla učit profesorku," pousmála se Veronika a Lilien se tak potvrdil její původní předpoklad o tom, že je mudlorozená.

"To by byla poměrně sranda, ne? Kdybychom jí poučovaly o jejím vlastním předmětu... kdo vůbec studium mudlů vyučuje?" zeptala se Suzanne. "Máme vůbec mezi profesory nějaké mudlorozené?" zeptala se pak.

"Myslím, že jo, to by bylo přece divné, kdyby ne..." opět začala uvažovat nad něčím tak zbytečným, jako je původ profesorů Elise.

"Kdysi to přece divné nebývalo... a naši profesoři jsou všichni celkem staří, tehdy mudlorozených možná ještě nebylo tolik," pokrčila rameny Veronika.

"Stejně je to divné... tedy to, co bylo předtím. Nedokážu si představit, že tady bylo tolik čistokrevných rodin, někde jsem četla, že jen v Británii bylo 28 čistokrevných rodů!" Elise o tom mluvila, jako by právě oznamovala objev Ameriky.

"Za války a po ní přece naštěstí většina zanikla," podotkla na tento velice podstatný fakt Veronika s určitou úlevou v hlase - tomu se Lilien nedivila, ale když teď znala celou svou rodinu, celkem jí štvalo, že hází všechny čistokrevné do jednoho pytle - pravda, děda Smrtijed nebyla zrovna nejlepší vizitka.

"Spekuluje se, že čistokrevných bylo více, ta dvacet osmička byla pouze vybrána nějakými fanatiky... A náhodou do té 28 patřili i dobří kouzelníci, třeba Weasleyovi a rodina našeho učitele bylinkářství, Longbottomovi!" začala protestovat Suzanne, které Lilien řekla zčásti pravdu o tom, co se dozvěděla o prázdninách - jen o dědovi Smrtijedovi a o tom, že potkala svou babičku, se zapomněla zmínit, jelikož nechtěla, aby se to nějakým způsobem dostalo k její mamce.

"Jo, ale byly to světlé výjimky a povím vám, všichni čistokrevní museli být na hlavu..." vzala si opět slovo Elise.

"To by mohlo znamenat, že i ta vaše Scamanderová je čistokrevná," vložila se do toho Lilien.

"Ne! To určitě není... to by bylo už moc čistokrevných ve škole," bránila svou kolejní ředitelku Elise, jako by jí právě Lilien obvinila z vraždy, ovšem ta se dle všeho aktuálně hádat chtěla.

"Jsi si jistá? Protože před chvílí jsi řekla, že čistokrevní museli být všichni na hlavu, a ta vaše Scamanderová na to opravdu vypadá."

"Alespoň nepochází z rodiny Smrtijedů," prskla Elise.

"Víš to jistě?" zeptala se Lilien a Elise už otevírala pusu, aby něco řekla, když najednou vstala Sue.

"Lily, nechceš se jít podívat po tom vozíčku, začínám mít taky hlad," pronesla a probodla svou kamarádku pohledem, takže Lily raději vstala a nechala tuhle hádku bez výsledku.

"Co to provádíš? Doufala jsem, že to neřešíš, vždyť víš, jak to je doopravdy. Je lidské, že hází všechny do jednoho pytle," řekla pak, když za sebou zavřela dveře do kupé.

"Však to neřeším, jen jsem se jí normálně zeptala... sama určitě neví, zda je či není Scamanderová čistokrevná, a když může být z rodiny Smrtijedů naše kolejní, tak proč ne vaše? Šílená je na to dosti." Lilien se vydala uličkou směrem do přední části vagónu.

"A není to náhodou spíše proto, že se považuješ za čistokrevnou?"

"Pokud si to nepamatuješ, tak moje prababička byla mudlorozená."

"Jasně, ale sama víš, že žádná z čistokrevných rodin není úplně čistokrevná," odporovala Sue. "Elise to nemyslela zle, rozhodně neví, co je tvá rodina zač - tedy až na tvého slavného dědu, ale na to sis snad už zvykla, ne?" vrátila se k usmiřování nastalé situace.

"Já vím, pochybuji, že by mě někdo v téhle škole považoval ještě za čistokrevnou, stačí jim kuriozity jako Malfoy a spol." Pokrčila rameny. "Jednoduše to nebylo nic osobního ani nemám žádný jiný problém... mimochodem, už je tady," upozornila Lilien a sama se vrhla mezi další studenty, kteří se nahrnuli do chodbičky, aby si taktéž koupili nějaké sladkosti či jen svačinu na cestu.

Kapitola XVI >>>